Aktuality, články, informace

Výměna oken u domu v památkové zóně, právní rádce.

Vlastníci nemovitostí si stěžují na rozdílný přístup památkářů k obdobným stavebním úpravám. Při bližším zkoumání se však ukazuje, že shodnost případů je často zdánlivá.

Marek Hanák
právník, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno

zdroj: https://pravniradce.ihned.cz/

Mezi podněty, které docházejí kanceláři ombudsmana, se poměrně často vyskytují námitky rozdílného přístupu orgánů státní památkové péče při posuzování stavebních záměrů v památkově chráněných územích. Souvisí s uplatněním zásady právní jistoty promítnuté v ustanovení § 2 odstavci 4 správního řádu.1 ? Podle něj správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.

Ombudsman není soudce či arbitr

K námitce rozdílného přístupu a hodnocení stavebních úprav objektů na území památkové zóny či rezervace je třeba uvést, že ombudsman nemůže odbornou činnost orgánů památkové péče nahrazovat, hodnotit nebo po odborné stránce jakkoliv komentovat. Jinými slovy instituci veřejného ochránce práv nelze vnímat jako soudce či arbitra veskrze odborného sporu o přijatelnost či nepřijatelnost staveb či stavebních úprav staveb z hlediska památkové ochrany.

Zejména na úseku státní památkové péče je totiž třeba zohledňovat řadu dílčích aspektů a památkových hledisek, které nemusí být na první pohled zřejmé. V každém jednotlivém případě novostavby či stavební změny nemovitosti podléhající nějakému režimu památkové ochrany je třeba zohlednit jednak samotnou stavbu − její historii, dochované stavební či umělecko-řemeslné prvky. A jednak celkový architektonický, urbanistický a historický kontext okolní zástavby, umístění konkrétní stavby v památkové zóně či rezervaci či vzhled stavby z blízkých i dálkových pohledů. Proto je velmi obtížné, a v některých případech dokonce zcela nemožné, najít shodné či velmi podobné případy obnovy staveb podléhajících památkové ochraně, na jejichž základě by bylo možné se dovolávat stejného režimu zacházení s jinou nemovitostí.

V souvislosti s posouzením záměru výměny oken v nemovitosti nacházející se v památkově chráněném území (konkrétně na území městské památkové rezervace) lze zmínit rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. listopadu 20172 ?, v němž soud mimo jiné uvedl, že „zákon o památkové péči nestanoví konkrétní pravidla, jak při vydání závazného stanoviska postupovat, nýbrž vychází především z účelu prohlášení památkové rezervace, kterým je obecně (podle § 5 zákona o památkové péči) ochrana kulturních hodnot území, jehož charakter a prostředí určuje právě soubor nemovitých kulturních památek. Z hlediska památkové ochrany je klíčové zachování adekvátního vzhledu nemovitostí, které se nacházejí na území památkové rezervace, tj. vzhledu v širším slova smyslu původního, přičemž prostředkem k dosažení adekvátního vzhledu je i původnost materiálů či technologií použitých při stavebních zásazích do dotyčné nemovitosti… Posuzování, zda zamýšlená úprava (v daném případě výměna výkladců a vstupních dveří) objektu nacházejícího se v památkové rezervaci, který sám není kulturní památkou, je slučitelná se zájmy památkové ochrany, je proces, v němž má orgán památkové péče nepochybně významný prostor pro správní uvážení.“

V roce 2010 vydal Národní památkový ústav metodickou publikaci věnovanou obnově okenních výplní a výkladců, která doplňuje a rozšiřuje platnou metodiku „Péče o výplně historických okenních a dveřních otvorů“ z roku 2004. Metodika je určena nejen profesionálním památkářům, ale i projektantům a vlastníkům nemovitostí. Cílem publikace je sjednotit věcná kritéria tak, aby při naplňování účelu zákona o státní památkové péči byly srovnatelné situace posuzovány shodně.3 ? Je třeba zdůraznit, že uvedená publikace týkající se výměny oken a dveří u nemovitých kulturních památek a také nemovitostí v památkově chráněných územích není závazným právním dokumentem. Jde o metodickou pomůcku obsahující doporučení, jak při výměně oken či dveří postupovat v památkově chráněných územích.

K výše uvedenému lze doplnit, že k zajištění větší transparentnosti a jednotnosti posuzování shodných či obdobných stavebních záměrů může přispět vydání plánu ochrany4 ?, v němž je možné vyloučit povinnost vyžádat si předem závazné stanovisko k některým nemovitostem (nejsou-li kulturní památkou) nebo pracím na nich. K vydání plánu ochrany je příslušný krajský úřad. K tomu doplňuji, že na vydání tohoto plánu není právní nárok.

Pokračování na:

https://pravniradce.ihned.cz/c1-66743420-vymena-oken-u-domu-v-pamatkove-zone